Prominte mi ty nudny nadpisy ale je to nejefektivnejsi pro internetove vyhledavace aby se sem dostalo co nejvice lidi.-) Na zacatku roku 07 jsem si rekla, ze by bylo fajn podivat se v lete za ocean. Bohuzel nejsem pilna jako moje sestra, ktera podobnou cestu planovala asi 7 mesicu pred odjezdem. Ja jsem v dubnu zjistila, ze agentury jako Student Agency si uctuji az prilis za zprostredkovani prace
v USA a jeste Vam zamestnani ani nezaruci. Ja mam rada jistoty, tak jsem po chvili patrani narazila na agenturu CoolAgent, ktera nabizela podobne sluzby za mnohem prijatelnejsi ceny. Nejvyhodneji se mi jevila prace Au Pair, na tri mesice, rodinu si vyberete, dostanete jidlo a pokoj a jeste kapesne 160 dolaru tydne, zpatecni letenka v cene, jeste tydenni pobyt na Long Islandu a ruzne dalsi vyhody. A to vse za celkem 15000 i s vizem. A tady si muzete precist, jak to dopadlo...
Agentura Vam prideli uzivatelske jmeno a heslo, se kterymi se prihlasite na stranky Cultural Care AuPair (vlastni agentura v USA). S touto agenturou spolupracuji vsechny ceske aupair programy od Student agency po Coolagent, rozdil je jen v poplatcich. Doporucuji Coolagent, pro jejich velmi osobni pristup a asistenci pri jakemkoli problemu. Registrovala jsem se na posledni chvili a zpusobila jsem tim nekolik problemu (nemela jsem jeste ridicak apd) a se vsim si slecna poradila.
Problem byl jen v komunikaci s Cultural Care, je to jedna z nejvetsich agentur v USA a ma na starosti aupairky z celeho sveta, tak se to da pochopit. Princip je takovy, ze po registraci, vyplneni vsech potrebnych formularu, dodani fotek a zaplaceni poplatku, je vas profil pristupny rodinam v USA, ktere si vybiraji jejich budouci pomocnici. Pokud se jim zalibite, zkontaktuji Vas a ted naopak vy volite, zda chcete tuto rodinu nebo pockate na dalsi nabidku. Ja nemela cas cekat jesli se nekdo dalsi ozve, tak jsem vzala, co bylo k mani.-)
Webové stránky CoolAgent
Podle letaku firmy jsme mely absolvovat tydenni skoleni v univerzite na Long Islandu. Ja byla tak natesena ze jsem ani nezjistovala jak daleko to je do samotneho mesta New York tak jsem zila v predstave, ze budem primo v centru deni jen par bloku od ruchu mesta. Na newyorskem letisti jsem zjistila ze cesta potrva asi hodinu a pul a kampus je velmi izolovany od ostatnich casti mesta. Nastehovali nas do triluzkovych pokoju, v mem tydnu tam bylo asi sto dalsich devcat ze vsech koutu sveta (od Brazilie po Japonsko) ale nejvetsi zastoupeni melo nemecko a svedsko. Hlavnim cilem bylo naucit se anglicky takze se nesmel pouzivat jiny jazyk. Na pokojich jsme byly vzdy s divkou z jine zeme aby nas to prinutilo. Ja s anglictinou nemela problem tak jsem se zkamosila s milou rakusankou. Oproti tomu vsechny ostatni holky z CR (asi 10 celkem) drzely porad spolu a s nikym jinym se nebavily.
Rekla jsem si ze tu nejsem od toho abych poslouchala jak pomlouvaji nemky apod a cilene jsem se knim nehlasila. Jinak samotne skoleni bylo formou her a cviceni. Bylo rozdeleno do dvou casti, nejdriv slo o to pochopit lepe americkou mentalitu (ze zacatku nam to vsem prislo hloupy ale o tom to asi bylo) a druha cast bylo studium vyvoje deti a pece o ne. Shrnula bych to jako prinosne, dozvedely jsme se o nemocech, vyvojovych stadiich, zajmech, emocich deti a podobne. Nekdy mi prislo ze jejich istruktazni videa byla az prilis poucna (podrobny popis procesu spravneho myti rukou), ale pak jsem si uvedomila ze nektere aupairky treba z indie muzou mit jine hygienicke navyky. Po skoleni jsme absolvovaly jednodenni vylet po NY s pruvodkyni a tim pobyt ve vysnenem meste koncil. Odvezli nas na letiste a vsechny jsme se rozletely do ruznych casti USA. Ja jsem mela to stesti ze muj let byl zrusen a na ucet agentury jsem stravila den a noc v luxusnim hotelu na Times Square a konecne jsem si prohlidla mesto po svem.
Today we meet Andrea Balazsova, a freshman who hails from Prague, Czech Republic. Balazsova is currently playing #2 singles for the Lady Bobcats and most often teams up with classmate Amanda Nascimento for doubles. Join us as we get to know her better.
1. What made you decide to come to Lees-McRae?
I wanted to get better in tennis and LMC offered me a great opportunity to study and play at the same time.
2. How long have you been playing tennis?
I have played from the time I was ten until about 17, and now I am starting again.
3. What are your personal goals for this season?
I want to work hard on my tennis and get along with all the teammates and coach as well.
4. What's your favorite tennis memory here at Lees-McRae so far?
My favorite memory is when Coach Goode was recruiting me. I aced him with my first serve and according to what he said I am the only girl who has ever achieved that.
5. Who has been the most influential person on your athletic career?
The most influential person on my athletic career would have to be my mother.
6. If you weren't playing tennis, what other sport would you play?
I would focus more on golf and basketball.
7. What is your major and what do you plan to do with your degree?
I am interested in a psychology degree or perhaps criminal justice, but right now I am studying the Core Curriculum, I don`t have to choose yet.
8. What is your favorite part of being on the tennis team at Lees-McRae?
I like the competition and also learning new things about tennis.
9. What is your favorite book?
Survivor by Chuck Palahniuck and Naked by David Sedaris are my two favorite books.
10. If you could play in any of the Grand Slams (Australian, French, Wimbledon, U.S. Open) which one would you choose and why?
Wimbledon, I think it is the classic tournament on a very interesting surface.
11. If you could visit any place in the world, where would it be?
I would like to visit Cuba and South America.
12. What is one word that describes you and why?
One word that describes me is “peculiar”.
Na letisti me vyzvedla Beth, mama, a Amelie, nejstarsi dcera. Cesta rychle utekla, uz jsem od Beth dostavala instrukce a pokyny. Doma na me cekali tri kluci - sestilety Nick, o dva roky starsi William a desetilety Andrew. Vsechny decka byly moc fajn, hned se na me vrhly a vypravely co se komu stalo.. Take jsem se setkala s tatou od rodiny, Jamesem, a dalsimi obyvateli domu - 5 psi a dalsim zvirectvem. Rodina bydlela v Hickory, asi hodinu cesty od nejvetsiho mesta NC - Charlotte. Jejich dum stal osamocene na kopci mezi lesem a loukou s prekrasnym vyhledem na vychod slunce a na jejich staj s konmi. Lokalita moc pekna, na me trochu nezvykla protoze dum byl asi 15 minut jizdy autem do samotneho centra mesta. V Americe je ale vsechno daleko od sebe takze jsem si rychle zvykla. Jinak jsem s jeste nezaschlym ridicakem hned vyzkousela mistni silnice, nejdriv s Beth jako dozorem.
Poprve jsem ridila automat a jednodussi to rizeni uz snad byt nemuze. Amici maji siroke silnice a spoustu mista kolem takze rizeni byla odpocinkova cinnost. A diky vsem tem dalnicim a obchvatum jsem se snad ani jednou neocitla v dopravni zacpe. To se ale hodně mění podle lokality.
Dum byl podle meho velky az az, kazde z deti melo svuj pokoj a dum mel celkem tri poschodi. Ja mela vlastni pokoj s koupelnou a nejaky to radio a tak ale moc casu jsem tam stejne netravila. Kdyz jsme byli vyjimecne s detma doma tak bud na zahrade, nebo u koni, nebo v rece a taky do lesa jsme chodili. Jinak k jidlu a pradelne jsem mela neomezeny pristup, dokonce i k pivu pokud tam nejaky od manzela zbylo. Takze sem ze svych vydelanych penizku utratila jen za nejaky ty hadriky, darky a no znate to - věci co doma v Praze nemame...
Než začnu líčit, jak jsem si užívala a co všechno jsem zažila, myslím že je důležité popsat práci au-pairky jako takovou a co všechno to vlastně obnáší.
Pracovní dobu jsem měla zhruba od osmi ráno do tří hodin odpoledne ale to se měnilo každý den. Podle smlouvy bych mohla hlídat až 10 hodin denně ale to se s mojí rodinkou stávalo naštěstí jen vyjímečně.
Děti byly dobře vychované a hodně věcí obstarávaly sami. Ále řekla jsem si, že když už jsem tady, tak se nebudu válet v posteli a trávit čas sama. Ráno jsem tedy pomáhala děckám se snídaní, trochu jsem je popohnala v oblíkání a hygieně. Během dne jsme měli od Beth vymyšlený program, který většinou zahrnoval plavání, tenis, návštěvu jedné z babiček a kroužky. Pár dní mi trvalo než jsem zvládla uhlídat, aby si žádné z dětí nic nezapomělo doma. Čtyři děti, čtyři baťůžky, ručníky, svačinky a tak dále. Do města to bylo z domu celkem daleko, takže jsme někdy brali věci na více aktivit najednou a to pak zkuste něco nezapomenout.-)
Každý den jsem tedy děti vozila po různých aktivitách, obědvali jsme vetšinou doma (naštěstí maminka zásobovala lednici a mrazák jídlem takže nebylo třeba kuchařské zručnosti). Kolem třetí až čtvrté přicházela Beth z práce a přebírala děcka. Pokud rodina podnikala odpoledne něco zajímavého, dost často jsem se přidala.
S hlídáním mi vypomáhali prarodiče a Jay, který měl volnou pracovní dobu a byl často doma. To jsme pak mohli vzít děcka na chatu u jezera, kde se dostatečně vyřádily.
Co se týče již zmíněných práv, tak jsem měla mít alespoň jeden den a noc v týdnu volnou (rozuměj např. od pátku odpoledne do neděle ráno), jednou za měsíc tři dny volno a podobné výhody ale já jsem hodiny či dny nějak nepočítala a tyhle výhody jsem ani nevyužila. Volného času jsem měla dost, s Beth jsme si rozuměly a ona si uvědomovala, že nekdy dělám přesčas a za to mi dávala volnost pohybu jindy.
Au-pairky musí dojíždět jednou za měsíc na tzv. meeting - setkání s koordinátorem programu. Dojížděla jsem asi hodinu a půl a nic podstatného se neprobíralo, tak mi to přišlo jako ztráta času ale aspoň jsem poznala ostatní holky z oblasti. Rodina Vám poskytuje auto a benzín. Jednou také koordinátorka zavítala do rodiny zkontrolovat celkovou (ne)spokojenost obou stran.
Mezi další povinnosti patří psát si deník, informovat rodiče o aktivitách dětí, uklízet po dětech (v jaké míře záleží na rodině) a někde i prát prádlo (v mém případě to obstarávali děti).
Za to všechno pak máte 160 (nyní zvýšeno na 180) dolarů kapesného na týden.
Abych nadpisem náhodou někoho neurazila, tak nejlepší prázdniny to byly proto, že přestože jsem zažila spoustu krásných dovolených, žádná z nich nebyla tak dlouhá a plodná. Strávila jsem tu tři měsíce prázdnin, poznala jsem mnoho skvělých lidí z nichž někteří se stali mými přáteli, objevila jsem krásy Severní Karolíny, užila si spoustu legrace a ješte vydělala nějaký ty penízky.
Práce Au-Pair a také skvělá hostitelská rodina mi zajistily bezvadné prázdniny. Teď přijde část trochu materialistická, ale i kvůli tomu tam někdo jede. Několikrát jsem s rodinou jela k moři, kde jsem čas trávila nejenom plaváním a hlídáním dětí ale také plachtěním na jednom z největších katamaránů a dalších lodích, jezdila jsem na vodním skůtru, naučila jsem se na vodních lyžích (pak i jen na jedné), plavala jsem s delfínama.
Také jsem se účastnila všech výletů, postupně jsem navštívila města jako Charleston, Charlotte, Raleigh, Winston Salem a spousta dalších. Podnikali jsme i výlety do přírody, například do Apalačských hor na Mt. Mitchel, nejvyšší vrcholek na východ od Mississippi.
Jako sportovec tělěm i duší jsem byla nadšená z volného vstupu do Country Clubu, kam jsem chodila zdarma trénovat golf a tenis, také jsem se potila ve skvěle vybavené posilovně, po které jsem se zchladila v bazénu.
Měla jsem dostatek času i na běhání v přírodě nebo vyblbnutí se s děckama na jezeře. Tam jsme většinou vzali člun a vozila jsem jednoho po druhém na nafukovací pneumatice. A ještě jsme rybařili. Rodina navíc vlastnila stáj s několika koňmi, tak jsem se párkrát za léto projela s dětma. Amelia dokonce jezdila závody.
Dost jsem poznala i místní kulturu - setkala jsem se s lidmi téměř všech barev,generací a společenských vrstev. Někteří z nich byli velmi zajímaví lidé, takže se mi změnil celkově názor na Američany. Moc jsem si užila živou muziku, kterou najdete v pátek večer snad v každém dobrém baru. Přijela jsem do rodiny na své jednadvacáté narozeniny, tak jsem si společenské dění užila se vším všudy. Bez dokladů tady ale nedáte ani ránu. Pro motoristické nadšence, řídila jsem všechno možné od kabria Chrysler, přes nadupaný Pontiac, rodinný Suburban, po obrovské Fordy F350, čluny, dokonce i motorku (ale to jen pod dozorem).
Vůbec celé prázdniny pro mne byly velmi rozvíjející. Kromě zlepšení v angličtině, ve zpěvu, jsem se naučila pár akordů na kytaru, americká přísloví, přečetla jsem několik knih v angličtině.. No a na konci jsem vlastně získala stipendium na univerzitu. Ale nic neni zadarmo, na to bacha! :-)